Islam
Opomíjený arabský obchod s africkými otroky
Otrocké armády – jedinečný fenomén islámských říší
Tragický paradox islámského otroctví
O milionech Evropanů odvlečených do otroctví
Jsem muslim a nepotrpím si na omluvy – část I.
Ať to, co pan prezident pronesl ohledně islámu a muslimů vzniklo z jeho osobního přesvědčení, že islám je sám o sobě problém nebo tak činil v jiném stavu mysli, jak mnozí čeští politici spekulují, v každém případě já, jako muslim, nesouhlasím s tím, že by se měl omluvit. Osobně věřím ve svobodě myšlení a člověk má mít právo říci, co myslí, ať se nám to jeví jakkoliv urážlivě. Evelyn Beatrice Hall shrnula Voltairovo myšlení v oné slavné citaci, která je mu často chybně připisována "Je ne suis pas d'accord avec ce que vous dites, mais je me battrai jusqu'au bout pour que vous puissiez le dire" , čili "Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale budu bránit k smrti vaše právo to říct".
Jsem muslim a nepotrpím si na omluvy – část II.
Islám - Konečné řešení: Abych šel rovnou k problému, v mých předešlých článcích jsem se snažil být poctivý a řekl jsem, v čem podle mého názoru muslimové dělají chyby, a že nejlepší cesta je cesta sebereflexe, ale nemá být jednostranná. Nikdo nepopírá fakt, že Češi jsou doma a mají právo, aby jim nikdo neřekl, jak mají doma žít a nevnucoval jim cokoliv cizího, co nepřijímají. Také stojí proti muslimům nepopiratelný fakt, že je tu nikdo nedrží násilím. Avšak vyvstává zde otázka, kterou by si měl každý člověk položit, zda-li česká a v širším pojetí evropské vlády nedělají žádné chyby a nenosí za to spíše ony značnou část odpovědnosti? Je to jen problém špatné praxe islámu nebo také špatné integrační a imigrační politiky?
Muslimové očima jednoho muslima – Kde domov můj? Část I. z III.
Když jsem před 17-ti lety emigroval z Tuniska do ČR, nevěřil jsem, že přijde ten den, ve kterém začnu znovu prožívat ty samé události, kvůli kterým jsem se musel rozloučit se svou milovanou zemí. Pocházím z Kartága a není třeba představovat jeho historický význam. Žil jsem u průzračného moře, studoval britskou literaturu a člověk se může divit, proč jsem se toho vzdal. Dusila mne rostoucí diktatura, neschopnost Tunisanů přiznat si, že si za své situace mohou sami, a místo toho se stavěli do pozice obětních beránků neustále obviňujících Západ, francouzskou kolonizaci, přestože jsme byli již více než 50 let samostatní. Pobouřil mne fakt, že značná část byla sexuálně frustrovaná. Masivní turismus, který zvýšil nerovnosti mezi bohatým pobřežím a chudým vnitrozemím měl neblahý vliv na morální zásady. Sice Tunisané byli usměvaví, ale asi každá druhá turistka by vám řekla, že se ji snažili osahávat...
Muslimové očima jednoho muslima – Kde domov můj? Část II. z III.
Tragické je, že takoví muslimové berou shovívavost jako slabost, privilegia jako práva a mlčení jako souhlas. Nejtragičtější je, že za chyby celého nefunkčního systému integrační politiky muslimů z arabského světa, je obviněn zrovna jeden 55-ti letý Čech, který je zrovna slušný a snaží se Arabům přiblížit českou mentalitu a jedna záhadná kniha, jejíž obsah je tak výbušný a nebezpečný, že si situace vyžadovala zásah elitní jednotky během páteční modlitby a vyhrožovali střelbou a nařídili modlícím lidem kleknout na zem. Zrovna my jako muslimové jsme zvyklí pokleknout 5x denně, ale ne 5 hodin v kuse.
Muslimové očima jednoho muslima – Kde domov můj? Část III. z III.
Před několika dny jsem byl na Masarykově debatě na téma: Současná míra (i)migrace je hrozbou pro Evropu. Mezi řečníci byli představitlé Zelených a Úsvitu. Z debaty jsem odešel zoufalejší než po zásahu ÚOOZ. Pochopil jsem, že všem uniká podstata problému a vedli jen volební kampaň. Na jedné straně ti, kteří vidí v Islámu největší hrozbu a často byla opakována věta, že Islám neuznává pluralismus. Na druhé straně ti, kteří vidí všechno zeleně nebo spíš růžově a obhajují, že práva jsou univerzální a neberou ohled na odlišnosti původu. A hned se mi místo zelené zjevila rudá barva hlásající rovnost všem, ale jak to u vás dopadlo?