Obchod s otroky vydělával Boleslavovi I. desetkrát více než daně

České báje a pověsti líčily vznik prvního českého království romanticky. Byly vytvořeny našimi obrozenci k probuzení českého národa, ale skutečnost byla poněkud drsnější. Hlavní hybnou silou vzniku přemyslovského státu byl obchod s otroky a Praha získala svůj věhlas jako nejvýznamnější trh s otroky severně od Alp. Otrokářství však stálo nejen za vzestupem Přemyslovců, ale také polských Piastovců či Kyjevské Rusi pod vládou Rurikovců, původem švédských Vikingů nazývaných Varjagové.

Evropa na začátku 10. století

V polovině 9. století se Francká říše, která byla baštou západního křesťanství a zastavila muslimskou expanzi na hranicích Pyrenejského poloostrova, rozděluje mezi potomky Karla Velikého. V její východní části na začátku 10. století soupeří o moc a titul krále Východofrancké říše Saské vévodství Jindřicha I. Ptáčníka a Bavorské vévodství Arnulfa.

Na konci 9. století přichází od Uralu do Panonské nížiny staromaďarské kmeny, jejichž nápor vede roku 907 k zániku Svatoplukovy Velkomoravské říše, prvního významného státního útvaru západních Slovanů. Česká kotlina je v té době rozdělena mezi 14 knížectví. Jedním z nich jsou Přemyslovci ovládající Prahu a přilehlé území zhruba mezi dnešním Mělníkem, Kladnem, Berounem, Benešovem a Starou Boleslaví.

Podobně roztříštěná je vláda na ostatních územích osídlených Slovany. Právě v tomto prostředí vznikají v průběhu 10. století říše Přemyslovců, Piastovců a Rurikovců. Vznikají podle stejného receptu.

Recept na vybudování středověkého království

Tehdejší drobná knížectví ovládala území, která byla schopna vojensky udržet. K tomu potřebovala prostředky na vyzbrojení a udržování své vojenské družiny. Základní prostředky získávala primárně z ovládaného území – daň z hlavy, cla, soudní a tržní poplatky. Ty však byly omezené. Například podle vyšehradských listin ještě ve 12. století činily průměrné roční důchody českého státu asi 27 000 denárů (asi 36 kg stříbra). Za prvních Přemyslovců byly výnosy z jejich menšího panství několikanásobně nižší. Přitom cena plné výzbroje jednoho těžkooděnce se pohybovala mezi 1950-3250 denáry. Kníže tak mohl vyzbrojit a živit pouze malou družinu čítající desítky členů, což v té době stačilo jen na obranu.

K expanzi a k založení většího státního útvaru byly potřebné další prostředky. Ty bylo možné získat pouze ‚mezinárodním‘ velkoobchodem, k jehož existenci jsou však nutné dva základní předpoklady. Za prvé musíte mít přístup na trh, kde jsou kupci ochotní nějaké zboží koupit. Za druhé musíte mít dostatek zboží, o které mají zájem a můžete je prodat s významným ziskem.

Trh

První podmínka byla naplněna díky vpádu staromaďarů a založení jejich Arpádovské říše. Tím byla přerušena hlavní tepna evropského dálkového obchodu, která dosud vedla z kordóbského chalífátu ve Španělsku, přes jižní Francii a Německo k Dunaji a pak podél Dunaje až do Černého moře. Odtud zboží putovalo do Byzance nebo po Hedvábné stezce až do Číny. Přerušená obchodní trasa se odklonila na sever, z bavorského Řezna do Prahy, odtud přes Olomouc do Krakova a dále na východ až do Kyjeva. Zde se větvila – jedna větev směřovala na jih k Černému moři a do Byzance, druhá dále na východ do Chazarské říše a po Hedvábné stezce do Číny.

Právě tato změna obchodních tras byla klíčovým faktorem, který umožnil vzestup nejen Přemyslovců. Spolu s trasou se přemístili i židovští obchodníci, Radanité. Jedním z nich byl Ibráhim ibn Jakúb, židovský obchodník a vyslanec kordóbského chalífy Abdarrahmána III., který navštívil Prahu patrně kolem roku 965 a ve své zprávě poskytl velmi podrobné svědectví o Praze za Boleslava I. Ochotně se zapojili i vikingští obchodníci, Varjagové, kteří ovládli východní část trasy a založili na ní Kyjevskou Rus.

Zboží

Naplnit druhou podmínku bylo obtížnější. Západoslovanské země neprodukovaly zlato, jantar či jiné vzácné zboží pro náročné arabské zákazníky. Jediným vývozním artiklem domácí produkce byly koně, med a vosk. Židovské kupce však přilákalo jiné, zvláštní zboží – otroci.

Jako poslední kousek do skládáčky bylo potřebné zajistit dostatečný přísun otroků. Přemyslovci již v té době byli pokřtěni a nemohli židům prodávat místní křesťany. Trh s otroky sice existoval, ale neměl dostatečnou kapacitu. Bylo tedy nutné zahájit výboje směrem k pohanským slovanským sousedům na severovýchodě. K tomu bylo nejprve potřeba české Slovany sjednotit do silného státu, který by uživil velké vojsko.

Mimochodem, Rurikovci v Kyjevské Rusi to měli jednodušší. Sami přijali křesťanství až roku 955 a úspěšně kombinovali lov otroků při výbojích s prodejem vlastních poddaných, kteří byli stále pohané a na rozdíl od vládnoucích Varjagů to byli Slované.

Boleslav I. se chopil příležitosti i za cenu bratrovraždy

Využít této jedinečné konstelace, ovládnout a sjednotit Čechy a pustit se do obrovské expanze bylo pro malé knížectví v okolí Prahy také velmi riskantní podnik. Zejména v situaci, kdy reálně hrozilo ovládnutí Čech saskými Franky. Zřejmě právě tato otázka byla podstatou sporu mezi Václavem a jeho bratrem Boleslavem v roce 935. Dušan Třeštík, významný český mediavelista, má jasno: „Toto dilema rozhodla staroboleslavská vražda.“

Zlaté století – vzestup a pád

Po násilném převzetí moci, Boleslav I. úspěšně provedl svůj ambiciozní a riskantní plán. Ze své družiny vybudoval velmi rychle vojsko čítající několik tisíc ozbrojenců. V roce 955 úspěšně bojoval s Franky i Maďary a současně si mohl dovolit vyslat tisíc dobře vyzbrojených jízdních bojovníků za hranice Čech, podpořit východofranckého Otu I. Velikého v rozhodující bitvě proti maďarským nájezdníkům na řece Lech nedaleko německého Augsburgu. Během několika desetiletí své vlády (zemřel roku 972) ovládl české a moravské země, ubránil jejich nezávislost na východních Francích, podílel se na zastavení Maďarů a ještě rozšířil přemyslovskou vládu podél obchodní trasy přes Krakov až na hranice s Kyjevskou Rusí u řeky Bug na Volyni.

Veškeré válečné úsilí financoval obchod s otroky a potřeba dalších otroků zase podněcovala další a vzdálenější výboje. Dušan Třeštík odhaduje, že za 36 let své vlády prodal přes 30 tisíc otroků v hodnotě asi 10 miliónů denárů, tedy přes 13 tun stříbra. Ročně mu tak prodej otroků vynesl přibližně 370 kg stříbra, což v porovnání s 36 kg stříbra ročního důchodu českého státu v letech 1130-1140 vypovídá samo za sebe.

Podstata tohoto podivného ekosystému byla také příčinou úpadku přemyslovského státu na konci zlatého 10. století. Díky šíření křesťanství, které dodávalo celému podniku morální ospravedlnění, došli pohané. Bez zisků z tohoto obchodu nebylo možné udržet tak velké vojsko a udržet nadvládu nad tak rozsáhlým územím.

Jakkoliv to ve světle výše uvedeného vypadá podivně, byl to právě Boleslav I., kdo položil základ samostatného českého státu, z Prahy udělal významnou metropoli, ale také ochránil české země od pohlcení německými sousedy.