Jedním ze smutných paradoxů lidské historie je, že humanitární reformy, které přinesl islám, vyústily v obrovský rozvoj obchodu s otroky uvnitř islámské říše, a ještě více mimo ni.
Antické otroctví vrcholilo stejně jako celá antická civilizace ve starověkém Řecku a Římě. Vlastnit otroky bylo takovou samozřejmostí, že ti, kteří si je nemohli dovolit, byli považováni za naprosté chudáky. Asi jako dnes, když nemáte na vlastní auto.
Nejstarší písemné památky lidstva popisují otroctví jako samozřejmou věc běžnou již tisíce let. Součástí kulturního dědictví Sumeru, Babylonu či starověkého Egypta bylo i formální a právní vymezení institutu otroctví.
Dopřejete si občas obvyklý český zvyk dojít si se džbánkem pro pivo a než vám ho hospodský načepuje, dát si jedno nebo dvě piva "od cesty"? Tak pokud ano, buďte připraveni na to, že to pivo, které si rovnou prolejete hrdlem, bude levnější než to, jež si odnesete s sebou a budete pít až doma. Že to nemá moc logiku? Možná nemá, ale tak vypadá nová sazba DPH, kterou hodlá od května zavést ministerstvo financí.
Otroctví se nezávisle vyvinulo také v indiánských říších předkolumbovské Ameriky. Masové rituální oběti otroků v říši Aztéků svým rozsahem a krutostí nemají obdoby.
Maorové, původní obyvatelé Nového Zélandu, od nepaměti vzájemně bojovali v kmenových válkách a zotročování poražených bylo pevnou součástí jejich zvyků. Přesto se příběh zotročení a následné genocidy lidu Moriori z Chathamských ostrovů vymyká z obvyklého rámce.
Toto království skutečně existovalo. Přetrvalo téměř tři sta let a nikdy ve své historii se nezabývalo ničím jiným než lovem otroků. Toto je příběh království Dahomey.
Každá regulace by se měla posuzovat ne podle toho, co její autor zamýšlel, ale k čemu motivuje. Zákon o nechtěných důsledcích platí univerzálně. Historie nabízí mnoho zábavných příkladů, jak různá státní opatření dosáhla pravého opaku, než zamýšlela. Například jak přiměla občany chovat potkany.