Rusofobie a sinofobie: projekce, narcismus a popírání
Je v tom určitá kadence úpadku, rytmus arogance a zoufalství, špatného odhadu a zaslepenosti. Impérium v pozdním stádiu, odtržené od reality, ale lpící na mýtech o své vlastní nepostradatelnosti, se ohání proti domnělým hrozbám ne proto, že jsou skutečné, ale proto, že si nedokáže představit svět, v němž by již nebylo gravitačním středem dějin. Tímto způsobem rusofobie a sinofobie nefungují pouze jako ideologické konstrukty, ale jako symptomy systémového úpadku, jako horečnaté sny o civilizaci, která se snaží zpracovat své vlastní zastarávání.
