Máte prosím pravdu? A mohla bych ji vidět? V poslední době se nám vyrojili Bojovníci proti dezinformacím. Tady je pár příkladů takových bojovníků, jejich postupů a výsledů jejich práce. Pravda a láska zvítezí...
Palestinští bojovníci, kteří po šestidenní válce v roce 1967 uprchli do Jordánska, chtěli svrhnout jordánského krále Husajna. Události ze září 1970 jsou známy jako „Černé září”.
Potřeba svobodně směňovat jednu věc za druhou je základní lidskou potřebou. Je jedním z klíčových faktorů rozvoje lidského druhu. Bez směnného obchodu bychom ještě běhali po savaně. Státní zásahy mohou mít dalekosáhlé následky. Jako v Číně před půl tisíciletím.
Můžete volit bez průkazu totožnosti. Můžete volit poštou. Může za vás volit soused. Někde se můžete registrovat k volbám v den voleb. Nesrovnalosti jsou běžné.
Takzvané „Voter ID laws“, tedy zákony o prokázání totožnosti u voleb, se v USA liší stát od státu. V praxi to znamená, že ve většině států se nějak identifikovat musíte. Jsou ale i státy, kde můžete odvolit, aniž byste museli svou totožnost příliš prokazovat.
V roce 2007 představil Hugo Chávez svým spoluobčanům plán, jak dosáhnout potravinové soběstačnosti. K malému překvapení všech zúčastněných obsahoval plán snížení vlivu soukromého sektoru a zvýšení vlivu státu. Dopadlo to ještě hůře než vždycky.
Američtí republikánští senátoři v čele s Tedem Cruzem zaslali 5. listopadu dopis CEO Googlu Sundaru Pichaiovi. Chtějí vyjádření k nestranné studii, která vyvolala otázky, zda Google neposílal zprávy podporující volební účast pouze liberálním voličům.
Myšlenky socialismu zlákaly i Alberta Einsteina. Pokud jim uvěřil i největší mozek své doby, čelíme stejnému nebezpečí jako řečtí námořníci, které Sirény líbezným zpěvem lákaly ke svému ostrovu, na jehož útesech pak nechaly jejich lodě ztroskotat. Co tedy o socialismu řekl Albert Einstein?
